sobota 25. března 2017

Yukiin Life update

Hezký den přeji ^w^ Stále nemám připojení k internetu, ALE našla jsem v bytě nějakou tu skulinku s free wifi, kde mi signál sice padá, ale nějakou chvíli přeci jen drží. A hádejte kde???......................



Ano, na záchodové míse :D donesla jsem si sem židli a dnešní článek tedy píšu v koupelně

Nuže, začněme... Od února se toho stalo dost...
Všechno to začalo den před Valentýnskou teaparty. Od toho dne jsem skoro po 5 letech opět svobodná T_T Stále se s tím nějak ne a ne smířit a je mi to líto...
Moje "malá" sestřička měla maturitní ples!




Rozbila jsem si sluchátka při přeskakování těchto betonových věcí...

Poté následovalo hledání bydlení a stěhování. Bydlím teď v krásném bytě v centru *_* a mám tu dost místa na lolitu a šití. Spolubydlící je má úžasná spolužačka a kamarádka Týna a její bratr. Jsme tu tedy 3, ale stejně tu bývám spíš jen já.

Slečny, určitě znáte takové to porozchodové odhodlání, kdy vám patří svět a kdy si můžete dělat co chcete, Odhodlání, že dokážete cokoliv chcete! Noooo....dlouho mi to nevydrželo a začala jsem se opět utápět v depresích. Víte, je to takový pocit beznaděje, když někoho nadevše milujete, on vás taky, ale nemůžete být spolu. O to horší je se s tím pak vyrovnávat. Kdybychom se nenáviděli, asi by to bylo jednodušší...Sice bolestnější, ale asi by to zmizelo dřív. Jedna má část říká - vydrž to a počkej na něj. Druhá část říká - zapomeň... Těžko říct co vlastně chci :(







teď už mám i botník


Nu a protože vaší spolubydlící se líbí lolita, není důvod ji nenosit ^w^ Díky Týně jsem se konečně odhodlala a obarvila se. Ne sice nějak hodně, ale i toto se počítá :3

Krom toho, že zařizujeme byteček, si občas i kreslím, koukám na anime, protože tu nemám ten internet a kamarád mi půjčil exterňák se 2T anime XD a nebo uklízím, chodím do práce, do školy...











Kvůli zařizování bytu budu muset omezit účast na srazech :( je mi to moc líto, ale takhle neplánovaně je to celkem velká finanční zátěž a nějakou dobu potrvá, než se z toho vyhrabeme.

Kdybych měla vlastní barák se zahradou, už bych začala plánovat zahradní teaparty u mně doma XDXDXDXD nu, bohužel... :D

Před pár dny mi z LockShopu dorazila paruka, kterou jsem chtěla léta. Původně jsem ji chtěla v medové blond. Když jsem ji ale fakt už měla koupit, rozhodla jsem se pro hnědou. Asi ke mně sedí lépe než blond ^__^



Doufám, že jsem nic nezapomněla XD
To je z mého dnešního článku snad vše a napočtenou příště! XDDD
Uvidíme, jak dlouho mně bude bavit psát články s notebookem na záchodové míse...







středa 1. března 2017

OTT Valentýnská teaparty v Olomouci

Protože jsem uprostřed stěhování, trvalo mi napsat tento článek o něco déle...
Po x letech se mi naskytla znovu příležitost podívat se do nádherného města Olomouce. Z pátku na sobotu jsem měla noční, takže jsem na sraz jela hned po práci. Bylo to jen tak tak, ale stihla jsem to xD

V Praze na mě čekal Ruki a odtamtud jsme vyrazili směr Olomouc.
Ve městě jsme sice trošku bloudili, ale kavárnu jsme naštěstí našli. Tam už sedělo plno úchvatně oblečených lolit, lordů i brolit. Všem to velice slušelo!
Postupně jsme se šli vyfotit, ochutnali nějakou z dobrot tamní kavárny a bavili se ve společnosti přátel.
Rozhodně ta dlouhá cesta stála za to. Jsem ráda, že jsem mohla jet a děkuji za všechny překrásné valentýnky!

Momentálně jsem přestěhovaná v novém bydlení, takže mám krapet stížené podmínky pro psaní článků. Píšu na mobilu xD v aplikaci blogger. Brzy určitě přidám roomtour, abych se pochlubila s bytečkem :) a napíšu o tom něco víc.

Legrační je, že jsem tenhle článek psala po částech skoro 3 týdny.

Děkuji za vaši podporu, komentáře a za každičký kousek pozitivní energie, kterou mi posíláte! Teď mám takové menší období temna, ale snad se to spraví...

Právě kvůli psaní na mobilu mi ani nejdou posouvat fotky >__< ale předposlední fotka je pozdrav z nového domova s mým unicornim pozitivním hrnkem xD

Hezký den 

Yuki




čtvrtek 9. února 2017

Konec zkouškového

A je to tu! Dnešním dnem mi spadl kámen ze srdce. Předmět, který je pro mně nejvíc WTF a který prostě nechápu, biochemie, je zamnou. Nevím co se stalo...asi mně osvítila Misako nebo někdo, protože mám dvojku!!!! aaaaaa!! To není možné... Já, s prominutím idiot na biochemii a mám dvojku? Pan profesor říkal, že mám dvojku hlavně díky hematologii, kterou jsem zvládla výborně. Joo..hematologii mám ráda a přeci jen má více společného s oborem, kterému se věnuji, než biochemie jako taková.

Cíleně jsem svůj předešlý článek nedávala na facebook, aby si ho nevšimlo tolik lidí, ale z nějakého důvodu byl hojně komentován. Wow O__O Děkuju Vám všem za podporu v těžké chvíli ^w^ Moc si toho vážím!

Když je konec zkouškového, znamená to flákání než začne další, psaní článků na blog, víc tvoření, lolitění a vlastně víc štěstí celkově ♥ V pondělí si chci objednat krejčovskou pannu, můj pokoj je už konečně obyvatelný, je tu místo, takže můžu KONEČNĚ šít! Tolik se těším ♥ Mám v plánu otevřít střihy Otome no Sewing BOOK a zkusit si ušít halenku, nějaké bolerko, dokončit JSK pro Verču, Ruki by také něco chtěl. Je toho až až, nápady má hlava přímo přetéká, tak se do toho co nejdříve pustím ♪♫

A protože se mi dnešek tak vydařil, udělala jsem si radost ♥ (i za svátek, za který jsem si doteď radost ještě neudělala)
Konečně jsem navštívila ústeckou CandyStore, do které jsem chtěla a nějak jsem se tam nedostala. Namixovala jsem si jelly beans višňové, jahodové, cukrovou vatu, hmmm, prostě samé super příchutě. Miluju Jelly Beans!
Pak jsem se stavila pro bagetu k obědu. Mají tam naprosto luxusní Iceteačko. Proč doma nechutná tak dobře jako od nich??? T_T
Nu a z NanuNana, kam zavítávám opravdu často, jsem si odnesla další svíčku, protože svíčky jsou super a uklidňují. A mám velkou spotřebu svíček >_<
Sobotní OTT sraz si navíc vyžádal další pokus o aplikaci umělých řas na moje nebohá unavená víčka. Jsem na sebe zvědavá XD jak budu po noční ještě lepit řasy...

A tady je můj dnešní coord z biochemického dne :)

JSK - MadameMuffin
spodní sukně - Maxé
halenka - Amavel
boty - H&M
zbytek off brand

neděle 5. února 2017

Nejhorší noční můra

Je zvláštní, že to píšu takhle veřejně, ale nejde si nevšimnout. Předem vás varuju. Pokud si nechcete zkazit den čtením toho asi nejvíc depresivního článku v historii mého blogu, zavřete to a jděte pryč...

Příspěvky na blog nejsou tak časté jako dřív, kdo mně má na FB ve friendlistu, tak si mohl všimnout, že pozitivní náladou zrovna nesrším...
Bojuju s tím dlouho. Dařilo se mi vyhrávat, ale teď se všechno spolčilo proti mně a já to nezvládla. Jsem asi moc slabá...
Mám potíže se svým sebevědomým, celkově se potýkám s depresí. Pojem "deprese" zní tak snadně, ale ve skutečnosti je tento stav následek dlouhodobého působení stresu.

Je toho hodně. Chodím do školy, potom pracuju v nemocnici na směny. Když mám několik nočních po sobě,hůř se mi vrací do normálního režimu spánku. Nestíhám se kvůli práci někdy učit na zkoušky a momentálně jsem v takové fázi, kdy mi není fyzicky ani psychicky dobře, nedokážu se soustředit na učení a přeju si odpočinek od všeho. Od školy,od práce, od lidí okolo, prostě zmizet. Bohužel mi to není umožněno, nemůžu si to kvůli práci a škole dovolit a to mně ještě více sráží.

Jsem zdravotnický asistent. Studuju vysokou školu, abych mohla být Všeobecná Sestra a dělat sesterskou práci. Momentálně v nemocnici dělám, i když jsem asistent, práci VŠEOBECNÉ SESTRY. Dělám všechno co právě ta sestra. Uplně všechno,bez výjimky. Je totiž málo personálu. Protože pracuji na půl úvazku kvůli škole, nejsem v práci tak často. Jen víkendy a pátky. Nevyznám se tedy stále ve vší administrativě a stále nemám ještě tu rychlost jako ostatní sestry. Z práce tedy chodím pozdě. Trvám totiž na tom, že chci mít vše v pořádku a odcházet domu s čistou hlavou.
Práce sestry je, dovolím si říct, jedna z nejvíce stresujících prací vůbec. Časované léky musíte podat VČAS a někdy jich je fakt dost. Do toho vám přijede akutní příjem. Ten byste měli vyřešit okamžitě. Okamžitě podat léky, které mají být podány při příjmu na oddělení, sepsat s ním papíry a případné souhlasy. To není chvilka a zdrží to od té práce, kterou jste původně tak hezky stíhali. Doktoři čekají na to, až jim předáte papíry s ordinacema, aby mohli dělat vizitu. Vy musíte dávat pozor, abyste něco nepodali ve spěchu jinému pacientovi. Jedna sestřička jich má na starosti až 15. Do toho si hlídáte výsledky krevních odběrů, abyste podle nich podali léky, které jsou závislé na výsledcích. Přebalujete a pečujete o pacienty, přebalujete rány. Když mají horečky (a to teď vychytávám fakt často) každou hodinu lítáte s teploměrem, dáváte ledové obklady, zapisujete teploty, hlásíte lékaři, podáváte léky na horečku, ale ona ne a ne klesnout... Do toho ten stres že zase nestíháte. Papíry se hromadí, čas utíká...co teĎ? No papíry počkají. Takže je dodělávám po předání služby a to způsobí, že jdu domu později. No a doma, kde bych měla odpočívat, to pokračuje dál. Přemýšlím, jestli jsem vše podala správně, jestli jsem nezapomněla objednat nějaké vyšetření, něco odhlásit, protože byl pacient propuštěn, pláču, že jsem si asi vzala na starosti velké sousto...že tohle asi není práce pro mně.... že to miluju, ale nechci nikomu ublížit, nechci mým kolegyním přidělávat starosti, protože zapomenu něco zapsat a ony se po tom pak pídí. Kdyby ty papíry nebyly, ulevilo by se mi...Tolik papírů je asi jen u nás...papír na každou blbost...
Doma své problémy a starosti převádím na přítele, tomu pak není dobře, protože neví jak mi má pomoct, začne být ve stresu z toho, že já do něj cpu moje problémy a další problém je na světě...Pak nezvládám školu, protože na to kašlu. Neučím se a místo toho v noci koukám do stropu, nemůžu spát a pláču.
Pak začnu řešit opravdové kraviny v domnění, že zapomenu na práci, že mi bude líp. Ale pak si tím spíš přitížím, protože mi dojde jaká nula jsem...že jsem stín, nenápadná osoba, co zmizí a nikdo si na ni nevzpomene. Člověk, co by raději měl zmizet, aby nikoho neobtěžoval svými výlevy.
Někdy si přeju zmizet, aby opadly ty zlé pocity. Přeju si se jen tak z ničeho nic sbalit a odjet...Třeba na 14 dní, měsíc odjet pryč...klidně sama. Relaxovat, nepřemýšlet nad ničím...plavat, užívat si čerstvého vzduchu, fotit... Kéž by to šlo. Na mé škole nemáme letní prázdniny. Máme v té době 8 týdnů praxe...

Prostě to nezvládám. Nebaví mě to. Nic mně nebaví! Doma se hroutím, v práci jsem pozitivní... Doma pláču, v práci se usmívám a pacienti mi říkají, že jsem sluníčko a jsou rádi, když se na ně usmívám. Jsem v očích lidí, co mně tak moc neznají jako sebevědomá namyšlená blbka, ale ve skutečnosti mám sebevědomí v záporných hodnotách a nechci být moc vidět, bojím se konfliktů, ale na druhou stranu chci vždy říct svůj skutečný názor. Chci znát pravou tvář lidí a přeju si, aby oni viděli a brali mou skutečnou tvář. Já nejsem namyšlená, nejsem zlá, nejsem mrcha..nechci nikomu ublížit. Mrzí mně, že si to ti lidi, co mně anonymně nenávidí, myslí. Proč se zaobírám anonymy? Protože taková jsem...
Proč v lolitě bych měla mít tunu makeupu, drahé šaty a všechno možné, abych vypadala DOKONALE?! Proč?? Proč bych módou, kterou miluji, měla skrývat to, kým jsem? Nechci skrývat sama sebe. Chci ukázat sama sebe a proto se budu líčit tak výrazně jak chci, budu se oblékat jak chci a jestli je to handmade, brand nebo cokoliv,je totálně jedno. Důležité je, že se mi to líbí... Mrzí mně, že se lolita móda vyvíjí stylem, čím více bordelu ve vlasech, tím lepší coord. Když to má staffku/ křídla, tím líp...kam zmizela ta jednoduchost. Ty krásné jednoduché coordy na běžné nošení. Closet of Frills je zahlcen OTT goth, OTT classic. Všichni mají bílé obličeje, velké oči, umělé řasy, staffky (takové žezlo či jak to popsat a na vrchu je třeba kolotoč, bonbon, krystal, cokoliv) ve vlasech loď, spoustu doplňků, KŘÍDLA, hlavožrout mašle, obrovské účesy, paruky paruky a zase paruky... A už je to i u nás... Jdete na sraz v klasickém lolitím coordu a připadáte si jako ita, protože nemáte dost doplňků a nemáte paruku...Takhle to momentálně vnímám...Že už lolita není móda, ale sklouzává do extrémního kostýmového čehosi...protože mnohdy ty outfity s těmi obrovskými doplňky a parukami vypadají jak laciný karnevalový kostým než krásná něžná móda...Je mi to líto.

Kdo dočetl až sem, gratuluji. Snad jsem vás moc neznechutila... A k té lolitě, možná má někdo podobný názor jako já? Jaký máte na tohle názor?...


středa 1. února 2017

Daily lolita coords

Hello, It's such a long time while I was wearing lolita daily. It was because my classmates was little bit uhm... rude to me when I was in Lolita so I lost my motivation and that good feel when I was dressed in this fashion. Now it's time to bring back lolita fashion to my daily clothing!
I have more brand/ printed pieces than a few years before so it's more difficult to coordinate some simple coord because of printed dresses which is more noticeable than one coloured dress. Never mind! I love these light colours and cute prints ♥ I can't wait when some warm days will come and I'll start to wear all of my dresses with my matching teaparties XDXD I need another pair in dark red, brown and new black XD
And now here are some of my latest coords. First is casual for the shopping day and second is from today - I passed the exam, yay! ♥

Zdravím!
Už je to docela dávno, kdy jsem lolitu denně nosila jako běžné oblečení. Je to proto, že reakce spolužáků na mé oblékání nebyly zrovna nejpozitivnější, a tak jsem ztratila motivaci a dostala i strach lolitu nosit.
Teď, když jsem na vysoké a všem je jedno jak se kdo obléká, je čas, aby se lolita vrátila zpět do mého každodenního oblékání! ♥ yay!
Krapet se to však komplikuje faktem, že se můj šatník začal potupně zesvětlovat a přidalo se více printového oblečení. Je pak obtížnější vybírat coord do školy. V pastelové sweet se mi tam zrovna moc nechce >_< No nic! Ukážu vám dva mé poslední outfity!
První je jednoduchý casual coord s oblíbenými ToyParade. Šla jsem okouknout nějaké šaty sestře na ples, bohužel jsem žádné nesehnala T_T
Druhý je z dneška. Šla jsem na zkoušku z Ošetřovatelského procesu a potřeb. Místo spánku jsem se noc před zkouškou rozhodla trávit studiem. Sice jsem teď uplně ale uplně mrtvá, ALE zkoušku jsem zvládla na výbornou *w*

Až zkouškové skončí,určitě se tu objeví víc článků. Teď toho mám bohužel tak nějak víc a nestíhám.. >__<

Hezký den a napočtenou přístě!
Yuki♥♥






úterý 17. ledna 2017

Focení v Tisé

Jistě nejsem první ani poslední člověk, který vždy toužil po fotkách v krásné zasněžené krajině. Když mám konečně foťák a kouzelná Zima se nás rozhodla poctít svou návštěvou, poptala jsem se pár přátel, zda nechtějí jít na menší foto výlet. No a ono to vyšlo XD

V neděli jsme v sestavě 5 lidí (z toho 3 lolity a 1 brolita) vyrazili do Tiských Stěn. Původně jsem v lolitě jít neměla, protože jsem počítala s tím, že se budu válet ve sněhu a různě plazit, abych nafotila fotky z co nejlepšího úhlu, ale nakonec jsem si něco oblékla. Napadlo mě to půl hodiny před odjezden, takže můj coord podle toho vypadal >__< Představovala jsem si, jak budu mít fotku na téma alenky v říši divů, jak si tam přidám toho bílého králička, jak hopká sněhem...nooo...nepovedlo se. Ale fotky ostatních se povedly dle mých představ ♥ A to mi dělá tak ohromnou radost, že nějakou mou fotku vem čert ^__^
Nápadů jsem měla daleko víc, avšak počasí nepřálo. Hustě sněžilo a když přestalo a my se dostali ke schodišti dolů mezi skály, nešlo sejít dolu. Byl to jeden led a nechtěla jsem riskovat, že by se někdo zranil. Mně samotnou v polovině schodiště, které bylo spíše sluzavkou, chytla panika, že se už nahoru nevyškrábu. Klouzalo to >__< Šíleně!

Po více jak 2 hodinách venku jsme šli do nedaleké hospůdky na jídlo ^__^

Občas jsem natočila něco kratičkého. Sestříhala jsem z toho video, abych na tenhle příjemný den jen tak nezapomněla ♥ Snad se líbí!

















Když chcete vyfotit jak někdo hází kouli a ono to nedopadne :D








A moje minutka slávy XDXDXD